Do roku 1897 byly Kostelany přičleněny, pokud jde o školu, do Lubné. Protože počet dětí v Kostelanech rostl a cesta do Lubné byla v zimních měsících často neschůdná, rozhodli radní o postavení školy. Škola se začala stavět za starostování Antonína Ševce dne 15. června 1879 a byla dostavěna za starosty Jana Brázdila v říjnu 1879. Obec vystavěla školu na čísle 82 v dolní části obce. Stavbu provedl stavitel z Kroměříže Jan Zapletal. Na stavbu přispívala obec a Kvasické panství, k němuž v tu dobu obec patřila. Dne 1. září 1880 začal vyučování první učitel Josef Obrtel.
Svěcení školy se konalo 19. září 1880. Školní rok se zahajoval a také končil slavnou mší v kostele ve Zlámance. Na závěr roku se konala veřejná zkouška z náboženství. Pravidelně se konaly oslavy výročí císaře Františka Josefa I. a jeho rodiny. Pan učitel Obrtel byl 27. března 1882 jmenován učitelem ve škole v Bělově. Na základě tohoto výnosu zůstalo místo učitele prázdné. Okresní školní rada jmenovala provizorně na toto místo podučitele Antonína Buksu z Lubné. Vyučování bylo zahájeno 27. září. 4. června 1883, Antonín Buksa byl jmenován skutečným učitelem na zdejší škole.
Na školu každoročně přispívala rolnická záložna v Jarohněvicích 5 zlatými na učební pomůcky a knihy do školní knihovny. Každoročně přispíval také pan Antonín Navrátil, správce velkostatku v Kvasicích, psacími sešity pro chudé děti.
V dubnu 1888 bylo od souseda Vincence Gorgoně vykoupeno 40 čtverečních sáhů zahrady sousedících se školou. Zahrada měla být použita na zřízení tělocvičny. Následkem nemoci učitele Antonína Buksy, byl na jeho místo přidělen podučitel z Kvasic František Pastyřík, který učil v Kostelanech od 8. října 1888 do 25. března 1889. Dne 26. března nastoupil opět učitel Antonín Buksa, ale v srpnu 1890 zemřel. Na základě výběrového řízení se ujal místa učitele Josef Roučka z Těšnovic. Působil ve škole do roku 1895.V tomto roce přichází do Kostelan pan učitel Bohumil Hoffmann.
Významným rokem jak pro žákovskou knihovnu, tak pro školy se stal rok 1889. Ve zmiňovaném roce měla žákovská knihovna 130 svazků a knihovna učitelská 19 svazků. Počátkem dubna 1889 byla při škole zřízena letní tělocvična a opatřena následujícím nářadím: hrazdou, bradly a šplhadly.
Dne 3. března 1894 dostala místní rada školní přípis, že jednotřídní škola obecná v Kostelanech bude rozšířena na dvoutřídní. 22. července 1894 bylo usneseno, aby byla druhá třída přistavěna ke staré škole. Uvažovalo se také o stavbě školy nové. První zmínky ve starých kronikách o hledání místa na stavbu nové škola jsou z roku 1895. Obecní rada se však neustále bránila jak stavbě, tak přístavbě nové třídy. Kladla si stále nové podmínky např. chtěla 4000 zlatých a ostatní peníze, které stavba bude vyžadovat, měly být zapůjčeny bez úroku na dvacet let.Stavba se neustále oddalovala a děti se neustále učily v jedné třídě, za špatných podmínek. Měly málo místa.Počátkem roku 1895 – 1896 mělo být již v obou třídách vyučováno.
8.září 1898 žáci (62) navštívili za vedení svého učitele, na třech ověnčených vozech, hospodářskou výstavu v Kroměříži. Po shlédnutí výstavy byli štědře pohoštěni pivovarským sládkem panem V. Čápem.
Roku 1898 bylo pokračováno ve shánění peněz na novou školu. Byla poslána prosba přímo na „zemský sněm“ a dána do rukou poslance pro náš okres panu Lízalovi. Prosba nebyla vyslyšena.
Roku 1899 na základě rozkazu školní rady musela být zařízena školská štěpnice. Zahrádka byla zařízena nahoře nad vesnicí, na výměře 100 m2 ..Zahrada byla obehnána plotem.
Školním rokem 1901-1902 ukončil každoroční vizitace, které konal od založení školy, zástupce okresního školního dozorce AL. Segeth. Novým školním dozorcem se stal Josef Jedlička, který prosadil na škole od roku 1903 (po trojnásobném odkladu) vyučování ženských ručních prací. Vyučování bylo svěřeno paní učitelce M. Krystinové z Lubné.
Každoročně prováděl obvodní lékař ze Zdounek zdravotní prohlídky žactva a očkování (obvodní lékař pan Mrhálek). V rámci výuky se každý rok konaly poznávací a vědecké vycházky na Buchlov, Velehrad, Střílecký hrad a další památná místa v okolí.
Dne 17.května 1903 navštívil naši obec pan Josef Drahoš, městský stavitel z Kroměříže, aby na podnět okresní školní rady prohlédl školu kvůli přestavbě. Na schůzi ( 19.června a 27.srpna) se jednomyslně usneslo, aby byla raději postavena nová budova školy nahoře na pastvisku „U kříže“. Stavitel měl udělat plán pro novostavbu a také požádat o subvence přímo na zemský sněm.
V září 1904 nastoupilo do školy 115 žáků a tlačili se v jedné třídě. Stavba školy byla víc než nutná. V prázdniny 1.srpna 1905 se sešla komise pro ohledání míst na novostavbu nové školy. Komise se vyslovila pro místo na pastvisku „U kříže“ buď nad silnicí nebo pod silnicí. Státní technik schválil místo s tím, že na jaře se místo musí ještě prozkoumat. Roku 1906 při zkoumání místa pro novostavbu školy, byla vyslovena obava, že by se podložní vrstvy půdy mohly sesouvat. Ihned bylo rozhodnuto koupit místo nové nebo místo vyměnit. Bylo navrhnuto místo na „šenkluzisku“. Potřebná půda na stavbu nové školy byla darována panem hrabětem Jaroslavem Thunem z Kvasic. Jednalo se o jednu měřici půdy na „šenkluzisku“. 9.července 1907 byl konečně slavnostně položen základní kámen na výstavbu nové školy.
Škola byla za rok postavena. 12.července 1908 byla provedena kolaudace nové školy a ještě téhož dne škola slavnostně vysvěcena.
Školu vysvětil pan farář ze Zlámanky Karel Černocký.
14.července 1908 byla uspořádána vycházka žáků na jubilejní výstavu v Kroměříži. Žáci navštívili i zámek, prohlédli si Sněmovní sál a park.
V září 1908 byli žáci poprvé rozděleni do dvou tříd (naplněn výnos z roku 1894). Škola řešila další problém, nepřišla druhá učitelská síla. Po dohodě s inspektorátem bylo nařízeno dopolední a odpolední vyučování. II. třída měla 4 hodiny dopoledne, I.třída pak 3 hodiny odpoledne. Učil jen jeden učitel. Dne 19.září 1908 se stal prozatímním učitelem na Kostelanech pan učitel z Těšánek pan Jan Navrátil. Výnosem zemské rady ze dne 21.září 1908 bylo povoleno otevření dvoutřídní školy. I.třídu učil pan učitel Navrátil, II.třídu správce školy.
V tomto roce v listopadu zemřel starosta pan Josef Kvapil, který byl velký přítel školy a také se velkou měrou zasloužil o výstavbu nové školy.
26.března 1913 odchází pan učitel Navrátil do Cetechovic. Na uvolněné místo nastupuje pan učitel Antonín Oral.
Rok 1913. Od žní se pomalu začala šířit spála a z toho důvodu musela být uzavřena škola, až se nakonec 18.října přestalo učit. V tomto období bylo už 45 nemocných. Škola byla uzavřena až do 7.prosince. Mezitím zemřelo 7 dětí ještě školou nepovinných. Než se škola opět otevřela, byla ve všech místnostech vykouřena formalínem a vymyta karbolem. Aby se vynechaný čas nahradil, učilo se od prosince až do března i odpoledne. Vyučování se nahrazovalo velmi těžko, protože i pan učitel Oral odešel na zotavenou ke své matce. Od 15.dubna 1914 dubna přišel na výpomoc pan učitel Boh. Albert. od 1.května byl ustanoven zastupující učitel Josef Kvasnička. Dne 3.července 1914 zemřel pan učitel Oral na tuberkulózu.
Dne 28.července 1914 byla vypovězena válka po spáchání atentátu na následníka trůnu a jeho ženy. 2.srpna byl povolán do války pan učitel Josef Kvasnička. Na jeho místo nastoupil pan Zdeněk Marek ze Šelešovic. Po roce byl přeřazen do Skaštic. Další učitel však nebyl poskytnut. Pan nadučitel tedy učil obě třídy na směny s učitelkou ručních prací. Škola byla bez učitele i školní rok 1915-1916. Na podzim 1916 byla vypsána válečná půjčka, jejíž organizací byl hejtmanstvím pověřen nadučitel. V Kostelanech upsali občané 24 000 K. Nadučiteli dalo velkou námahu lidi přesvědčit a na učitele zanevřeli. 31.srpna 1917 musel být odevzdán i jediný zvonek ze zvonice. Lidé se s ním velmi těžko loučili. ( Zvon byl 87 cm vysoký, měl průměr 33 cm, vážil 39,5 kg. Měl 6-cípou korunu a na horním okraji slova: In honorem B.V.Marie et s. Gotthardi. Na jedné straně panna Maria drží Ježíška na ruce a v druhé ruce žezlo, na druhé straně sv. Gotthard s berlou. Dole na okraji FVSA A Wolfgango Strav B. Olomouci 1781). Zvonek byl zavezen přejímací komisi do Zdounek. Během války se konaly neustále nějaké sbírky. V roce 1917 sbíraly děti vlněné a plátěné zbytky. Tato sbírka neměla však žádný úspěch, protože lidé již neměli co odevzdávat. V srpnu 1918 se vrátil z ruského zajetí pan učitel Alois Nesvadba a byl ustanoven jako učitel druhého ročníku.
Dne 28.října 1918 byla vyhlášena samostatnost. Oslava samostatnosti byla uspořádána 9.listopadu. Konal se průvod obcí, kterého se zúčastnili žáci i místní spolky a občané. Lidé zpívali národní písně, další program si připravili žáci ve škole. 17. listopadu se konala mše za padlé spoluobčany ve Zlámance, které se zúčastnili žáci i spoluobčané. Na fond legionářů bylo darováno 222 K.
V březnu 1919 byl přeložen učitel Alois Nesvadba na jeho místo nastoupila paní učitelka Josefa Menšíková. Tento rok se konala oslava Masarykových narozenin a také školní slavnost na počest učitele národů Jana Amose Komenského. 1.května proběhlo sázení lip na určeném místě „na trojhranu u stožáru“. Občané vysadili tři lípy svobody. Byly pojmenovány Masarykova – lípa samostatnosti, Wilsonova – lípa svobody a Komenského – vzdělání. Na začátku roku 1919 byla odeslána paní učitelka Menšíková na výpomoc do Hulína a do Kostelan nastoupil výpomocný učitel Josef Heteša. Ruční práce učila paní Marie Havlíková z Lubné. Na 1. výročí oslav samostatnosti se podílela škola pestrým programem. Slavnostními dny po válce se staly oslavy narozenin prezidenta Masaryka (7.března) , 28.března oslava Jana Amose Komenského a 1.květen den svobody a práce. Na závěr školního roku se konala oslava Jana Husa, kdy byla zapálena velká hranice. Nejvýznamnějším dnem se stal 28.říjen.
Školní rok 1921/1922. Na začátku školního roku požádal pan učitel Bohumil Hoffmann, na základě přepracování, o dovolenou. Bylo mu vyhověno. Na jeho místo nastoupil pan učitel František Hoffmann. Na místo pana učitele Heteši nastoupil pan Ed. Volek. I.tř. Fr.Hoffmann, II.tř. Volek, náboženství kaplan ze Zlámanky P.Jos.Valach ruční práce Marie Havlíková. Správu školy si ponechal pan učitel Bohumil Hoffmann. Ve škole začínají žáci a učitelé hrát divadlo. V rámci školních oslav sehrály děti divadelní hru „Den svobody“ (31.října 1921). Hraní divadelních her se pro školu stalo tradicí. Bylo nacvičeno mnoho her.
Hodně rodičů se přihlásilo k církvi československé a přáli si, aby jejich byly děti vyučovány v laické morálce. Vyučování se zhostil pan učitel Volek. Od 1.října 1922 byl avšak přeložen pan učitel Volek do Počenic, proto na jeho místo nastoupil pan učitel Otakar Kohn. Na začátku září dostal pan učitel Bohumil Hoffmann zdravotní dovolenou a pan učitel Kohn byl přeložen do Troubek. Do Kostelan se tak dostal pan učitel Jaromír Pazdera. Jako zastupující učitelka přišla 30.srpna 1924 slč.Emilie Hrdá. Koncem školního roku 1924 -1925 odešel do důchodu pan nadučitel Bohumil Hoffmann.
1925 se prozatímně stal řídícím učitelem pan učitel Alois Nesvadba. Ve II.třídě učil pan učitel Jaromír Pazdera, ženským ručním pracím vyučovala Aloisie Nevrlová. V říjnu se odstěhoval dlouholetý učitel pan Bohuš Hoffmann na odpočinek do Jarohněvic.
13. ledna uspořádal učitelský sbor přednášku se světelnými obrazy, které půjčil Osvětový svaz ve Zdounkách, na téma „Účinky vody v přírodě“ a pohádku „Císařův slavík“. Podobná přednáška se konala i 23.dubna na téma „Ze života starých Slovanů a pohádku „Kohoutek“.
Ve školním roce 1925-26 bylo zavedeno vaření pro děvčata 8.ročníku. Dívky vařily jedenkrát měsíčně v zapůjčené kuchyni řídícího učitele.
13.prosince 1926 odešel učitel Jaroslav Pazdera a na jeho místo nastoupil Alois Pánek.
17.června 1927 byl uspořádán větší školní výlet. Školní výlet trval dva dny. První den žáci navštívili Brno. Prohlédli si část města, muzeum a hrad Špilberk. Přenocovali v Blansku. Druhý den si prohlédli Sloupské jeskyně a Macochu. Žáci poznali železnici, elektrickou dráhu, autobusové spojení. Na cestu i pro chudé žáky přispěla školní rada.
V prosinci 1927 začala autobusová doprava Kostelany-Lhotka-Zlámanka-Drahlov-Jarohněvice-Kroměříž. Dopravu zavedl pan Josef Loučka z Lubné. Poplatek činil 4.50 Kč.
V říjnu 1929 odchází pan učitel Alois Pánek, na jeho místo nastoupila paní učitelka Marie Matoušková. V tomto roce měla žákovská knihovna 150 svazků starého a 183 svazků nového inventáře. Přibylo 17 nových knih. Učitelská knihovna měla 236 knih.
28.září 1929 byla uspořádána mimo pravidelné oslavy, školní oslava 1000-letého výročí smrti knížete Václava. Hlavní oslavy byly uspořádány v Praze v chrámu sv. Víta, kde byly uloženy jeho ostatky.
Koncem září 1930 byl zrušen učitelský byt a umístěna v něm nouzově III.třída. Kabinet byl vyklizen do I.třídy a přestěhována tam paní učitelka Matoušková. Na nově otevřenou pobočku nastoupil učitelský čekatel pan Josef Láník, zdejší rodák. I.tř. Alois Nesvadba, II.tř. Marie Matoušková, III. tř. Josef Láník. V tomto roce se také konala vycházka do Kvasic, u řeky Moravy, kde měli žáci poprvé zhlédnout zvukový film Lov tygrů.
V roce 1932 byla povolena přístavba třetí učebny podle plánu navrženého Ing. Josefem Zapletalem z Kroměříže. Z kabinetu bývalého a přilehlého bytu byla zřízena třetí učebna a do dvora přistavěn kabinet, nad ním pak byt pro učitele. Celkové náklady na přístavbu i s adaptací obnášely 14 571 Kč. Výnosem z.š.r. v Brně ze dne 24.srpna 1933 byla škola rozšířena na trojtřídní.
V září roku 1932 vypukla v obci epidemie záškrtu. 26 dětí bylo odvezeno na léčení do nemocnice v Kroměříži. Vyučování bylo přerušeno od 26.9. do 9.10. Epidemie se táhla až do Vánoc.
18.listopadu 1933 byla otevřena telefonní hovorna v Kostelanech. Od 1.12.1933 začal nepravidelně jezdit autobus pana Josefa Juráška.
V říjnu 1934 odešla paní učitelka Marie Matoušková do školy v Kroměříži, z toho důvodu na její místo nastoupila paní učitelka Liběna Vavrušková.
Počátkem školního roku 1935-36 odchází po deseti letech houževnaté práce řídící učitel Alois Nesvadba. Na místo učitele nastoupila paní učitelka Božena Kubíčková z Věžek. Správcem školy se stal pan učitel Josef Láník.
10.července 1938 při sjezdu rodáků obce Kostelan byl odhalen pomník pro pana Daňka ze Zlína. Pomník byl postaven na místě zasypaného starého rybníka.
Školní rok 1938-39 začal změnami v učitelském sboru. Odchází pan učitel Láník, definitivním řídícím učitelem se stává pan učitel Antonín Vaněček. Odchází také paní učitelka Božena Kubíčková a místo ní přichází učitelský čekatel Jaroslav Staněk.
O prázdninách 22.července po 19 hodině 30 minutě se přihnalo od severozápadu temné mračno s krupobitím. Nepřetržité hučení se ozývalo již půl hodiny před lijákem. S vichřicí se spustil déšť a po několika minutách začaly padat velké kusy ledu větší než holubí vejce. Úroda byla ve chvíli zničena, i když kroupy padaly jen deset minut. Bylo zničeno vše na poli i na stromech. Okna na budově školy, která byla obrácena k severozápadu, byla vytlučena. Sklo létalo přes třídu skoro přes sedm metrů až k protější stěně. Bylo rozbito i několik břidlic na střeše. Obyvatelé nebyli pojištěni proti krupobití, protože v obci doposud žádné větší krupobití nebylo. Škody byly obrovské. Aneb tak nám uvádí dochovaný záznam z dobové kroniky.
Následující události jsou nám všem jistě známy z naší historie. Mnichov a následné odstoupení pohraničních krajů znamenal pro naše občany postupný zánik republiky. V prosinci 1938 bylo nařízeno ve škole odstranění obrazů obou prezidentů, vytažení z rámů a jejich uložení do archivu. Okupací republiky vznikl Protektorát Čechy a Morava. Mezi prvními příkazy bylo odstranění všeho, co by mohlo připomínat Československo. Školní kroniky tak byly zapečetěny a uloženy. Od školního roku 1940-41 byly zavedeny kroniky nové. Tradiční oslavy byly zakázány a oslavovaly se jen narozeniny vůdce. Do tříd byly umístněny podobizny vůdce a prezidenta Háchy. Veškerý chod se musel přizpůsobit německému diktátu a ideologii, nevyjímaje vybavení a výzdoby tříd. Koutky němčiny byly zřízeny ve třídách a na chodbách zavěšeny poutače s aktualitami z války.
Z učitelské a žákovské knihovny musely být odstraněny „závadné“ knihy. V žákovské knihovně zůstalo ze 444 knih jen 134. Bylo zakázáno půjčování knih. Školy i místnosti musely být označeny dvojjazyčnými nápisy a také se musela používat dvojjazyčná razítka. Bylo nařízeno zničení bust, obrazů a pomníků prezidentů. Nesměly se používat žádné učebnice, učilo se bez nich. Po opravách byly povoleny jen některé vybrané učebnice. Učitelům bylo nařízeno, aby žákům prohlíželi tašky z obavy, že by v nich mohli nosit zakázané knihy. Byla zrušena výuka občanské nauky. Vyučování němčiny bylo nejdříve nepovinné, ale od roku 1941 se stalo povinným. Žáci se němčinu učili od třetího ročníku. Do funkce inspektora pro němčinu, rozšířeného později i na dějepis, byl jmenován inspektor Záruba. Ředitelům a správcům škol byl předepsán pro úřední styk jen německý jazyk. Žáci dostali příkaz sbírat pro říši léčivé rostliny a odpadové hmoty. Vládním nařízením se dále upravovalo postavení Židů. Do osobních spisů učitelů se zapisoval rodový původ podle rodných listů. Učitelé měli zakázáno stýkat se s Židy. Žáci se museli naučit říšské hymny, jejich znění bylo vyvěšeno ve třídách. V roce 1941-42 došlo ke zrušení vyučování dějepisu. Což dále vedlo k zákazu vyučování všech vlasteneckých témat ve vlastivědě. Sběr léčivých rostlin a odpadových hmot i nadále pokračoval. Vánoční prázdniny byly několikrát prodlouženy, kvůli zákazu vytápění. Vstup USA do války nutně vedl k zákazu knih severoamerických autorů. Ve služebním styku bylo nakázáno učitelům zdravit zdvižením ruky. Pan ředitel Antonín Vaněček byl propuštěn do trvalé výslužby, zatímní správou byl pověřen učitel Miroslav Korčián. Byl stanoven povinný odvod sběru dva kilogramy na žáka.
V dubnu 1943 nasazen na práce pro „Říši“ pan učitel Slavičínský. Do konce školního roku ho zastupovala paní učitelka Zapletalová. V září 1944 dostal příkaz k totálnímu nasazení na práce v Hradci Králové pan František Loučka. Z důvodu nemoci dostal zdravotní dovolenou.
Ve středu 2. května 1945 v 10 hodin dopoledne byla obec Kostelany bez boje osvobozena rumunským vojskem, jehož přední hlídky s kulomety přišly do vesnice přes hory od Jankovic. Jedna skupina s kulometem šla dolů po silnici až k rozcestí silnic na návsi, kde se srazila s oddílem, který měl hlídku u telefonu na sokolovně. Na výzvu Rumunů se vzdali. Jen jeden voják začal střílet, byl zastřelen. Ostatní Němci prchli směrem k Lubné. Druhá hlídka, asi pětičlenná, německých vojáků se ukrývala na půdě ve škole a okénkem pozorovala terén. Když spatřili rumunské vojáky s kulometem, rychle běželi na dvůr. Obě hlídky začaly po sobě pálit a rozstřílely několik oken a nábytek v bytě učitele. Němci potom prchli dvorem do zahrady dolů směrem k Lubné. Nebyli ani mrtví, ani ranění. Z občanů taktéž. Dne 3.května byl do obce přesídlen rumunský štáb, který byl ubytován ve škole. Obcí se po řadu dnů přesouvalo velké množství vojska. Střídalo se tady hodně rumunských i sovětských vojáků. Všechny místnosti ve škole byly neustále přeplněny vojáky. Škola tím velmi trpěla. Trvalo velmi dlouho, než se škola po vojsku dala do pořádku. Dnem 16. května převzal správu školy řídící učitel Antonín Vaněček. Další učitelé Maxmilián Horák, dříve učitel ve Zlámance a Jaroslav Slavičinský, učitelský čekatel. První vyučování po válce začalo v Kostelanech 24. května 1945. Došlo k úpravě vyučovacích hodin, dále pak z rozvrhu byla vyškrtnuta němčina. Zvýšená pozornost byla věnována českému jazyku, počtům, vlastivědě, zeměpisu a dějepisu. Ihned byla otevřena žákovská školní knihovna a uvedena do pořádku. Po čtyřech letech uzavření se začalo ihned s půjčováním knih žákům. Byly obnoveny vlastivědné vycházky. Podobizny prezidenta Beneše opět visely ve třídách.V prázdniny opravena škola.
V neděli 28. srpna 1945 se konalo za účasti žáků a občanů slavnostní znovupostavení pomníku prezidenta Masaryka.
Po válce učili na Kostelanech pan učitel Antonín Vaněček a František Gorgoň. 30. prosince 1948 onemocněl řídící učitel Antonín Vaněček, správu převzal pan učitel František Gorgoň. Od 1. února byl přidělen na zdejší školu učitel čekatel Vratislav Pospíšil. 1. října 1948 nastoupil vojenskou službu na dva roky pan učitel František Gorgoń. V listopadu 1948 ustanoven na zdejší školu jako zatímní ředitel Jaroslav Slavičínský.
Na základě rozhodnutí rodičů byl ve škole zaveden týdně jeden den volný. Do celoročního plánu školy byly zařazeny oslavy výročí narozenin politiků, mezinárodní den žen, dny armády, výročí února, říjnové revoluce. Při škole byla založena pionýrská organizace. První pionýrský slib se konal roku 1952.
Ve školním roce 1953-54 mohli chodit do náboženství jen ti žáci, které rodiče do náboženství včas ve škole přihlásili. Mikulášská nadílka byla nahrazena Dědou Mrázem. Po vzoru sovětských dětí byl založen ve škole Kroužek mladých mičurinců. Národní výbor daroval pro tyto potřeby políčko na „Podílkách“, 20 arů.
K významné události došlo 29.listopadu 1954, kdy v 16 hodin začala téct ve všech třídách voda z vodovodu. Doposud museli žáci pro vodu chodit do studny na dvůr. Nemalou zásluhu na tomto činu měl ředitel školy pan Jaroslav Slavičínský, který překonal jak překážky finanční, ale také přispěl ke zdaru i svou prací. V tomto roce byla také provedena oprava hospodářské budovy. Ředitel školy spolu s panem Vojtěchem Slavičínským opravili celý strop. Roku 1955 byl den narozenin J.A.Komenského stanoven jako Den učitelů.
Na jaře 1959 vysadili žáci 1 150 lesních stromků pod Komínkami, 56 ovocných stromků, 54 keřů, ošetřovali stromky v patronátním lese. Pomáhali také JZD – pomoc při sklizni cibule, makovic, sádkovali 1 měřici cukrovky. Nasbírali 220 kg papíru a 2 500 kg železného šrotu.
V roce 1960 byly sloučeny obce Kostelany, Újezdsko, Lhotka a Zlámanka do jedné obce pod název Chřibsko.
V pátek 15.2. 1961 pozorovali žáci úplné zatmění Slunce. Počátek zatmění začal 7.30 hodin ráno, v 8.30 hodin zatmění vrcholilo. Večer byla uspořádána beseda s rodiči o tomto úkazu. Dne 12. dubna byli žáci seznámeni s prvním kosmonautem Juriem Gagarinem, který na kosmické lodi Vostok obletěl Zemi a po 108 minutách přistál zpět na Zemi.
Před koncem školního roku 1961-62 bylo uspořádáno rozloučení s oběma učiteli, kteří s Kostelan odcházejí na jiné působiště. Pro školní rok 1962-63 byl vypracován návrh na reorganizaci školy. Bylo usneseno, aby v Kostelanech byly tři třídy s 1. ,2. a 3. ročníkem, 4. ročník v Újezsku a 5. ročník ve Zlámance. Zahájení školního roku se konalo ve všech školních budovách současně. Ředitelem školy byl ustanoven pan František Řepňák ze Lhotky. Kvůli tomuto stavu muselo dojít k přizpůsobení dopravy i stravování žáků. Na základě rozhodnutí MNV byla po přestěhování bývalého ředitele Vojtěcha Podolského do Kroměříže, škola na Újezdsku zrušena. Čtvrtý ročník byl od 2.ledna 1963 přemístěn do školy ve Zlámance. V té době byla uvedena do provozu školní kuchyně při ZDŠ ve Zlámance. Obědy se tak začaly převážet v termoskách autobusem do Kostelan. Školní kuchyně připravovala 120 obědů. Vzhledem k nedostatku uhlí se prodloužily školní prázdniny.
V roce 1963-64 byly na všech základních školách zavedeny nové osnovy a klasifikační řád.
V roce 1964-65 se kvůli úbytku žáků vyučovalo pouze ve čtyřech třídách. Druhý a čtvrtý ročník se učil společně. V následujícím školním roce se opět učilo ve čtyřech třídách, přičemž druhý a třetí ročník se učil společně. Na konci školního roku se pravidelně pořádaly vlastivědné zájezdy.
10.října 1967 bylo v Kostelanech zahájeno hloubení vrtu, protože na základě průzkumů byly zjištěny naleziště ropy. Ropa se objevila v hloubce 1560 m, vrt byl zapažen a 6.května 1968 proběhla první čerpací zkouška. Hned první den nastal samotok ropy. Za první týden bylo vytěženo 200 tun ropy. Ropa byla ve velmi dobré kvalitě. Tak kvalitní se ještě na území našeho státu nenašla. Ropa z nového vrtu byla černá, měla hustotu černé melasy. Odvážela se na nádraží do Babic a odtud dál k čištění.
Po osamostatnění obce Zlámanka z celku Chřibsko, byla osamostatněna i škola. Zůstala zde jednotřídní škola, třída pátého ročníku. Ředitelkou byla jmenována učitelka Jiřina Mrázová. Do pátého ročníku zde chodili i žáci s Chřibska a potom dále pokračovali v učení v Kroměříži. Škola v Kostelanech byla od roku 1973-74 organizována jako dvojtřídní se čtyřmi postupnými ročníky.
U příležitosti 30.výročí osvobození obce Kostelany, navštívil naši vesnici rumunský generál Monolache. Za účasti občanů a žáků školy položil kytici k pomníku rumunských vojáků a podepsal se ve škole do pamětní knihy.
Ve školním roce 1980-81 zůstala v Kostelanech jen jedna třída základní školy s prvním a druhým ročníkem. Ostatní žáci začali jezdit denně autobusem do Kroměříže na čtvrtou základní devítiletou školu. V Kostelanech jako vyučující zůstal sám ředitel školy František Řepňák.
V roce 1981-82 byla rozhodnutím školského odboru ONV škola v Kostelanech zrušena. V budově školy byla ještě jeden rok ponechána jako elokovaná 4.třída základní školy v Kroměříži.
Školu se opět podařilo obnovit ve školním roce 1990–91, kdy se otevřel první ročník. Učitelkou se stala paní Zdenka Tesařová. Nemalou zásluhu na obnovení školy v Kostelanech měl tehdejší starosta obce pan Mgr. Miroslav Slavičínský.
Protože paní učitelka Tesařová vážně onemocněla, nastoupil na její místo pan učitel Mgr. Jaromír Mikeš a stal se ředitelem školy. Ve školním roce 1991-92 se otevírají v Kostelanech dvě třídy se třemi ročníky. Učili zde pan učitel Jaromír Mikeš v 1. a 2. ročníku a paní učitelka Dana Voříšková ve 3. ročníku. Od školního roku 1992-93 je v Kostelanech dvojtřídní škola se čtyřmi postupnými ročníky. Kvůli zavedení povinné výuky anglického jazyka ve 3. ročníku pedagogický sbor rozšířila Mgr. Ingrid Dvořáčková.
V této sestavě všichni tři pedagogové působili v různých obměnách kompetencí až do roku 2018, kdy pan ředitel Mikeš odešel do důchodu. Novou ředitelkou Základní školy a Mateřské školy v Kostelanech se na základě konkurzního řízení stala Mgr. Jarmila Dozbabová, která zároveň vyučuje český jazyk a matematiku ve 3. a 4. ročníku. Ostatní předměty zde vyučuje Mgr. Ingrid Dvořáčková, v 1. a 2. ročníku působí Dana Voříšková.
Použité zdroje kroniky Obecné školy Kostelany a kniha Aleše Dubovského Kostelany a okolí.
V obci Kostelany byl původně zemědělský útulek pro děti zaměstnaných maminek. 2. září 1963 byla v Kostelanech otevřena mateřská škola. První ředitelkou se stala paní Věra Čmielová. Jako nekvalifikovaná učitelka zde nastoupila paní Pavla Vybíralová. Školní rok 1963-64 byl zahájen slavnostním shromážděním přihlášených dětí, jejich rodičů a představitelů MNV. Při zahájení bylo přihlášených 22 dětí, od pololetí jich bylo 29.
1. listopadu1963 paní učitelka Pavla Vybíralová odešla do zemědělského útulku do Zlámanky. Na jejím místě ji vystřídala paní učitelka Marie Fránková. Na zdravotní stav dětí celé období dohlížela lékařka MUDr.Růžičková. Stravování dětí probíhalo společně s dětmi národní školy. Děti přecházely na obědy do školy, svačinky si nosily nejprve z domu, od roku 1964 začaly mít i společné svačinky. Na začátku roku se stravovalo 12 dětí, v pololetí jich bylo už 23.
Děti se zúčastnily několika společných vystoupení pořádaných základní školou. Samostatně nacvičily vystoupení k MDŽ. MDD oslavily děti společně se žáky základní školy výletem na Kudlovskou dolinu. Školní rok byl zakončen zájezdem do Lešné.
V roce 1964 odešla z Kostelan paní učitelka Věra Čmielová, na její místo nastoupila paní učitelka Blažena Mořkovská z Kroměříže. Zastávala místo ředitelky, jako nekvalifikovaná učitelka zde nadále zůstala paní Marie Fránková. V prázdniny se upravila třída pro děti. Rozbourala se dělící stěna, tím vznikla velká prostorná třída. Tento rok zde chodilo 23 dětí. V roce 1965 za pomoci MNV se začala přistavovat šatna. Děti společně se žáky základní školy nacvičují různá vystoupení během celého roku. Samostatně pořádaly besídku k MDŽ. MDD oslavily společně se žáky základní školy výletem na Kudlovskou dolinu.
V roce 1965 (září) byla dokončena šatna a sanitární zařízení pro děti. Šatna byla vybavena šatnovými bloky.
Od školního roku 1966-67 se začaly děti na radu MUDr.Růžičkové stravovat v budově mateřské školy, již nepřecházely na obědy do školy. V tomto roce byla dokončena výstavba verandy (květen). Byla upravena nad chodbou školy, vedle třídy. Původně byla plánována pro spánek dětí, to se však neosvědčilo, protože děti při spánku rušil hluky ze silnice a byla zde také velká prašnost. Děti využívaly verandu hlavně pro hry, ranní cvičení, v zimě potom pro hry se sněhem. V tomto roce škola zakoupila nové skříňky do třídy.
Ve školním roce 1967-68 byla škola vymalována a oplocena školní zahrada. Zahrada není v těsné blízkosti mateřské školy, proto nebyla tak hojně využívána. Využívala se hlavně v jarních a letních měsících.
V září 1968 přišla na naši školu nová kvalifikovaná učitelka paní Miroslava Zavadilová z Jarohněvic.
V roce 1969-70 byla zahrada vybavena novou průlezkou a vyřazeným letadlem, tím se staly hry dětí bohatější. V roce 1970-71 došlo k opravě fasády školy. Na podzim roku 1971 bylo částečně instalováno zařízení vodovodu, voda tekla.
V roce 1972-73 odešla paní učitelka Miroslava Zavadilová a na její místo nastoupila paní učitelka Jaroslava Mrhálková z Kostelan. V tomto roce byly zakoupeny nové stolky a židličky pro děti a mimo jiné i nové hračky. Zahrada byla vybavena, za pomoci rodičů, o novou houpačku.
Děti se pravidelně zúčastňovaly vystoupení se žáky základní školy k různým výročím. Společně pořádali oslavu MDŽ, která se od roku 1966 konala v sále sokolovny. Tradičně se také konaly oslavy MDD s výletem na Kudlovskou dolinu. Mateřská škola úzce spolupracovala se základní školou a připravovala děti na vstup do školy. Děti se připravovaly po všech výchovných stránkách, paní učitelka Mořkovská prováděla nápravu řeči.
V únoru 1974 odešla paní Jaroslava Mrhálková, na její místo přišla paní učitelka Františka Čmielová. V tomto roce se nekonal tradiční výlet na Kudlovskou dolinu, místo toho jej nahradil výlet na Bunč a Salaš. V tomto roce také starší děti několikrát navštívily město Kroměříž, aby poznaly život ve městě. Výlety byly spojeny s návštěvou loutkového divadla a výchovného koncertu.
V roce 1974-75 nastoupila do mateřské školy paní Hana Sklenaříková. Tento rok děti nacvičovaly spartakiádu, kterou předvedly se žáky školy.
Ve školním roce 1976-77 odešla ředitelka Blažena Bubíková (Mořkovská), na její místo byla jmenovaná paní učitelka Hana Sklenaříková a na místo učitelky se vrátila paní učitelka Jaroslava Mrhálková. Ještě před začátkem školního roku se podařilo zavést do mateřské školy ústřední topení. Do mateřské školy se přednostně přijímaly děti zaměstnaných maminek, protože kapacita mateřské školy byla omezena.
Ve školním roce 1979-80 přikročil školský odbor ke zrušení 1.třídy místní školy. Pro další školní rok zůstává v provozu 1.třída s 1. a 2. ročníkem. Tento čin dal podnět k tomu, aby se přistoupilo k částečné adaptaci školy pro provoz mateřské školy. Veškeré práce byly provedeny brigádnicky. Do práce se zapojily i místní organizace a členové školské komise. Největší úkol se skrýval v přebudování sociálního zařízení, úpravě volné třídy, která bude sloužit i jako ložnice a přizpůsobení jídelny provozu mateřské školy a základní školy. Hodně práce dalo také zpřístupnění školní zahrady, která byla už několik let neudržovaná. Po provedení těchto prací a schválení komise z OHS, byl od 1.září 1980 s kapacitou 25 dětí provoz povolen.
Nový školní rok 1980-81 byl zahájen v budově základní školy, kam byla za pomoci rodičů a brigádníků mateřská škola přestěhována.Mateřská škola a základní škola tak zahájila provoz v jedné budově. Prostory mateřské školy se tím zlepšily. V tomto roce učily v mateřské škole Jaroslava Mrhálková (ředitelka Hana Novotná – Sklenaříková odešla na mateřskou dovolenou), která zastupovala ředitelku a paní učitelka Ivanka Vybíralová. Ve školním roce 1981-82 odešla paní učitelka Vybíralová, na její místo nastoupila Marie Polčáková. Během roku bylo vybudováno letní WC a sprcha, začala se zařizovat zahrada. Do konce roku došlo k vybudování pískoviště, z bývalé zahrady převezen kolotoč, přikoupila se skluzavka, kolotoč a velký skládací bazén. V březnu se vrátila do školy paní učitelka Hana Novotná, paní učitelka Polčáková odešla do Karolínova. Paní učitelka Jaroslava Mrhálková zůstala v mateřské škole jako učitelka. Na oslavu MDD se začaly pořádat autobusové výlety. V tomto roce děti navštívily ZOO Lešná a lázně Luhačovice.
Ve školním roce 1982-83 byla definitivně zrušena i poslední třída základní školy, a tak celá budova zůstala k dispozici mateřské škole. V uvolněné třídě se zřídila pro děti ložnice a dětské kouty, které obohatily hry dětí. V tomto roce jsme se rozloučili s MUDr.Růžičkovou, která odešla do důchodu.
Ve školní rok 1984-85 se začala o zdravotní stav dětí starat MUDr. Michalcová, společně se zubní lékařkou MUDr.Hanou Ratajovou.
V roce 1985-86 byla provedena výměna oken a deseti dveří v budově mateřské školy, ve vrchním patře a mezipatře byla vyměněna dlažba, na celé ploše půdy byla položena izolační hmota a pokryta škvárobetonem. V jídelně se opravila podlaha, byla provedena výměna hromosvodů, opravilo se sociální zařízení. Podlaha ložnice byla pokryta kobercem. Oprava stála 365 000 Kč. Práce pokračovaly ještě v jarních měsících, kdy byla provedena výměna okapových svodů, vybetonování dvoru a svedení okapů do kanálu.
Ve školním roce 1991-92 byl po deseti letech znovu v budově zahájen provoz základní školy. Zahájení předcházely nezbytné úpravy. Třída byla zřízena v dosavadní jídelně, prostory bývalé zasedací místnosti obecního úřadu začaly sloužit jako jídelna. Jednu třídu se dvěma ročníky navštěvovalo 16 dětí.
V roce 1992-93 se provoz ve škole rozšířil. Otevřela se třetí třída základní školy a nastaly i personální změny v rámci mateřské školy. Dosavadní ředitelka paní Jaroslava Mrhálková odešla do důchodu a její místo zaujala stávající paní učitelka Hana Novotná. Zároveň nově do mateřské školy nastoupila paní učitelka Hana Jarošová (roz. Mrhálková). Jejich spolupráce trvala až do roku 2014, kdy paní učitelka Novotná onemocněla a posléze odešla do předčasného důchodu. Zároveň v této době zanikl institut ředitelky MŠ a mateřská škola začala spadat pod kompetenci ředitele ZŠ. Vedoucí učitelkou se ve školním roce 2015-16 stala Hana Jarošová (roz. Mrhálková), přechodně v mateřské škole působila Ingrid Dvořáčková. V následujícím školním roce nastoupila nová paní učitelka Kristýna Rusinová, provdaná Matoušková, která se zároveň stala i vychovatelkou ve školní družině.
Použité zdroje kronika Mateřské školy Kostelany.
Hana Jarošová
Ve školním roce 2018/19 působily v mateřské škole nadále vedoucí učitelka Hana Jarošová a učitelka a vychovatelka školní družiny Kristýna Matoušková. Školku navštěvovalo 26 dětí.
V I. třídě (1. a 2. ročník) vyučovala Dana Voříšková, ve II. třídě (3. a 4. ročník) se o výuku dělily ředitelka školy Mgr. Jarmila Dozbabová a Mgr. Ingrid Dvořáčková. Školu navštěvovalo 15 žáků.
Nepedagogické zázemí tvořili manželé Holanovi.
Škola spolupracovala se SVČ Klubko Staré Město u Uherského Hradiště (kroužky Westerňáček, Šikulky, Mgr. Monika Havlásková) a ZUŠ Kroměříž (hra na zobcovou flétnu a hudební nauka, Eliška Honková). Žáci mohli navštěvovat nepovinný předmět Náboženství (Marta Kerberová). Předškolní děti se připravovaly na vstup do první třídy ve Škole nanečisto.
Podporu a pomoc s IT zařízeními nám zajišťoval Ing. Jaroslav Mrhálek.
Škola se zapojila do projektu EU Šablony II a pod názvem Rozvoj ZŠ a MŠ Kostelany zorganizovala tyto akce: Návštěvy Planetária a VIDA centra v Brně, Muzea Kroměřížska v Kroměříži, Stezky mamutů v Předmostí u Přerova, KovoZOO ve Starém Městě a Archeoskanzenu Modrá. V okolí školy proběhly projektové dny Noc s kostelanskými strašidly, Noc kostelů (Zlámanka), Třídíme odpad, Podzim, Jaro a Velikonoce.
Probíhala spolupráce s BESIPem, Divadlem první pomoci a Divadlem velkých loutek.
Ve školním roce 2019/20 působily v mateřské škole vedoucí učitelka Hana Jarošová a učitelka a vychovatelka školní družiny Hana Kozárková. Školku navštěvovalo 25 dětí.
Základní škola byla poprvé v historii školy rozšířena o pátý ročník. V I. třídě (1., 2. a 3. ročník) vyučovala Dana Voříšková, ve II. třídě (4. a 5. ročník) vyučovaly ředitelka školy Mgr. Jarmila Dozbabová a Mgr. Ingrid Dvořáčková. Školu navštěvovalo 21 žáků.
Technický chod školy nadále zabezpečovali manželé Holanovi.
Pokračovala spolupráce s Mgr. Monikou Havláskovou (Klub logiky a deskových her, Badatelský klub), s Martou Kerberovou (náboženství) a Eliškou Honkovou (ZUŠ Kroměříž).
Škola získala dotaci na projekt „Živá zahrada k poznávání a zážitkům“, která umožní v následujících dvou letech postupné vylepšení prostředí školní zahrady a její proměnu na přírodu zahradní.
Pod hlavičkou Šablon II proběhly tvořivé dílny pro rodiče s dětmi, děti navštívily Airtrack na SPgŠ v Kroměříži, žáci vyrobili krmítka pro ptactvo s Ing. Jaroslavem Šmídem. Znovu jsme vyrazili do Brna, tentokrát do Anthroposu a Bonga.
Zažili jsme první zkušenost s covidem -19. Dne 11. 3. byla škola i školka zavřeny na 75 dní. Další naplánované akce nebylo možné uskutečnit. Naštěstí jsme 25. května žáky opět přivítali v lavicích – jen díky tomu, že jsme malotřídní škola a mohli jsme díky malému počtu dětí zabezpečit náročná hygienická opatření.
Školní rok 2020/21 začal optimisticky. Neveselo nám bylo, když jsme již 14. října školku a školu opět zavírali.
V 1. pololetí byl provoz v mateřské škole zabezpečen ve stejném složení, ve 2. pololetí s vedoucí učitelkou Hanou Jarošovou začala spolupracovat Pavla Wicerzyková, která zabezpečovala i chod školní družiny. Školku navštěvovalo 26 dětí.
V I. třídě (1., 2. ročník) nadále vyučovala Dana Voříšková, ve II. třídě (3., 4. a 5. ročník) vyučovaly ředitelka školy Mgr. Jarmila Dozbabová a Mgr. Ingrid Dvořáčková. Žáci 3. ročníku pracovali v hlavních předmětech samostatně (M – Mgr. Jarmila Dozbabová, ČJ, Aj – Mgr. Ingrid Dvořáčková), v ostatních předmětech byli přidružováni k I. třídě. Školu navštěvovalo 24 žáků.
V době uzavření škol jsme pracovali distančně a to kombinovaným způsobem – na platformách WhatsApp a Skype, donáškou úkolů domů i prostřednictvím individuálních konzultací přímo ve škole. Tato forma výuky získala ocenění i při kontrole České školní inspekce.
Ve volném čase o žáky pečovaly Mgr. Soňa Čermáková (náboženství), Mgr. Monika Havlásková (Všehochuť) a Mgr. Magda Čáslavová (ZUŠ Kroměříž).
Žáci navštívili Moravský kras s propastí Macocha a outdoorový park Velká Dohoda. Vyrazili jsme na Brdo a přespali na Kamínce u Roštína. Díky financím získaným v Šablonách II jsme mohli zrekonstruovat třídy i jídelnu a zlepšit tak prostředí pro děti, žáky i pracovníky.
Školní rok 2020/21 uvítal v mateřské škole 26 dětí, o které stále pečují vedoucí učitelka Hana Jarošová a Pavla Wicerzyková.
V základní škole se pracuje ve stejné sestavě, momentálně vzděláváme 26 žáků.
Také manželé Holanovi jsou věrnými zaměstnanci školy a spřízněnou technickou podporou je nadále Ing. Jaroslav Mrhálek.
Činnost zahájily SVČ Klubko s kroužkem Všehochuť, ZUŠ Kroměříž s Mgr. Čáslavovou pokračuje ve výuce hry na zobcovou i příčnou flétnu a o výuku náboženství se dělí Mgr. Soňa Čermáková a P. Mgr. Pavel Vágner.
Školní zahrada se díky práci odborné firmy a akci Zahrada pro všechny začíná měnit. Společně jsme se zapojili do akce Ukliďme svět, ukliďme Česko. Těšíme se na rekonstrukci chodníku, novou fasádu a vytvoření odstavné plochy u školy, která zvýší bezpečnost pohybu dětí i žáků.
Takto vypadaly interiéry naší školy v roce 2011