Obec
Kostelany
mapa

Fulltextové vyhledávání

Obec Kostelany

Vážení přátelé,starosta Jan Petřík

vítám Vás na našich internetových stránkách. Těší mě Váš zájem o naši obec

a doufám, že v našich stránkách najdete trvalý zdroj informací.
Vás, kteří jste v Kostelanech ještě nebyli, rádi u nás přivítáme. Máme Vám

co nabídnout. Milovníkům sportu nabízíme návštěvu tenisového kurtu s umělým povrchem nebo sportovní haly. Těm, kteří mají rádi historii, můžeme nabídnout návštěvu několika mohylových pohřebišť, smírčího kříže a lesních rezervací. Ti,

co holdují turistice, najdou v našich chřibských lesích místo k procházkám i náročným túrám.
 

Srdečně Vás zve
Jan Petřík, starosta obce

 

Aktuální události v obci Události, akce

 

SKM_C224e18031216260.jpg

 

Místopis obcí Kostelany, Újezdsko, a Lhotka

Kostelany

Obec Kostelany v okrese Kroměříž se rozkládá na severovýchodním výběžku pohoří Chřiby a ze tří stran je obklopena pěknými lesy.Otevřenou krajinou na severovýchodu je vidět modravý profil sv.Hostýna.

Název Kostelany je starobylého původu.Je odvozen od lidí z Kostela,nebo od opevněného místa,kastelu.Podle lidové pověsti pochází název od kostelíku, jenž zde v dávné době stával při hradské cestě.Druhá pověst říká,že zde bydlel při založení obce bývalý kastelán z hradu Buchlova.

 

Tato vesnice byla založena asi ve 14.století na území patřícím královskému hradu Buchlovu.Zatím nejstarší písemná zpráva o Kostelanech je v zástavní listině krále Zigmunda z roku 1422,která zaznamenává názvy obcí patřících k hradu Buchlovu.Součástí buchlovského panství byly Kostelany až do roku 1464,kdy byla část panství pro zadlužení majitele Jiříka z Mošnova odtržena.Až dalším majitelům se podařilo tuto část panství vyplatit a připojit ke svému panství.Stalo se tak za času Jana Bočka z Kunštátu /1478-80/ nebo jeho nástupce Jiříka Hrabiše Kostky z Postupic / 1481- 84 /.V roce 1542 došlo k rozdělení buchlovského panství na dvě části.Žerotínové získali severní část s Kostelanami,Vrbkou,Lubnou a Kudlovicemi a připojili ji k napajedelskému panství.Žerotínové drželi Kostelany do roku 1580.Potom vlastnili Kostelany do roku 1599 Vartenberkové,kdy odkázali panství Vilému z Roupova.Vilém odprodal tvrz Napajedla i s městečkem a řadou vsí,mezi nimi i Kostelanami v roce 1602 Václavu Molovi z Mořic a jeho manželce.Václav Mol po získání Kvasic prodal v roce 1611 Napajedla hraběti Janu Jakubovi Rottálovi.K odtržení Kostelan a jejich připojení k sousedním Kvasicím došlo mezi léty 1636-1649,kdy na Kvasicích sídlil syn Jana Jakuba Rottála – Jan.Ten v roce 1636 totiž koupil od své manželky Aliny Bruntálské z Vrbna kvasické panství.Na mapě tohoto panství z roku 1649 se Kostelany nenalézají.Rottálové vlasnili kvasické panství i s Kostelanami až do roku 1746,kdy zemřel hrabě Adam Jáchym Rottál.Vlastníkem panství se stala jeho nejstarší dcera Marie Anna,které se v roce 1757 provdala za hraběte Františka Adama z Lambertů.Lambertové vlastnili Kvasice po čtyři generace.Všechny statky zdědila Leopolda z Lambertů,která se v roce 1845 provdala za Bedřicha hraběte z Thun-Hohensteinu.Vlastníky kvasického panství a tedy i Kostelan byli až do roku 1945 hrabata z Thun-Hohensteinu.

Lhotka

Původně byla nazývána Lhotou.Tvořila pravděpodobně s blízkými Cvrčovicemi samostatný statek.Roku 1382 vložil Čeněk z Konečné vsi Cvrčovice,Lhotu a dvůr v Lazníkách Oldřichovi z Mydlovar.V roce 1409 měla na Lhotce věno Svena,matka Pavlíka z Ejvaně,jenž její věno převedl na svoji obec Skržice.V roce 1406 se píše po ní Sobeň ze Lhoty,jenž ji v roce 1409 prodal Fraňkovi z Morkovic.Tento prodej se stal až do roku 1412 předmětem sporů mezi Frankem z Morkovic,Smilem ze Lhoty a Pavlíkem ze Skržic.Pak Franěk zapsal část věna Zdince,manželce Litkově ze Stranic.Od roku 1561 se připomíná v písemných pramenech vždy při panství zdouneckém.O Lhotce jako samostatném zboží nejsou již další záznamy.

Újezdsko

Původně se Újezdsko nazývalo Újezdec.Nebyl nikdy samostatným panstvím a zmítal se mezi jednotlivými vrchnostmi.Roku 1365 patřil ke Kvasicím,s nimiž je Milota z Benešova a Kvasic zapsal své ženě Elišce.Později byl rozdělen na dvě části,z nichž jedna zůstala Kvasicím a druhá v roce 1381 Zástřizlům.Protivec ze Zástřizel v tom roce zapsal své ženě půl Újezdce a půl Zástřizel věnem 125 hř.gr.Zajímavý je prodej celého Újezdce s dvorem a vinohradem v roce 1406 Prokopovi z Podolí.Od roku 1412 patřil celý Újezdec neustále k zeměpanskému statku ve Zdounkách až do roku 1520,kdy se připomíná jako ves pustá.Rozporné je,že v řadě let je shodně připomínán Újezdec při panství kvasickém i zdouneckém vždy celý.Můžeme se proto domnívat,že ke každému z těchto panství patřila polovina vsi.Za možné,ale nepravděpodobné je,že by také na kvasicku   byla osada jménem Újezdec,která zanikla.Světčí o tom údaj,že Újezdsko nechal po roce 1644 osadit kvasický hrabě Jan Rottal poraženými povstalci z východního valašska.Ovlivnilo to nářečí a kroj,které zůstaly stejně jako v Nové Dědině valašské.Výslovně se píše,že osada byla osazena roku 1658.Roku 1667 byl Újezdec znovu usazen na panství zdouneckém.V té době měl deset chalup a panskou stáj pro dobytek.O dvoře se dosud nemluví.Píše se Augiest.Původní majitelé nových osedlých podsedků se do roku 1670 až na tři vyměnili.Od toho roku se používá pro ves názvu Oujezdek.