Obec
Kostelany
mapa

Obec Kostelany

Vážení přátelé,Starosta foto_cr_cr.jpg

vítám Vás na našich internetových stránkách. Těší mě Váš zájem o naši obec

a doufám, že v našich stránkách najdete trvalý zdroj informací.
Vás, kteří jste v Kostelanech ještě nebyli, rádi u nás přivítáme. Máme Vám

co nabídnout. Milovníkům sportu nabízíme návštěvu tenisového kurtu s umělým povrchem nebo sportovní haly. Těm, kteří mají rádi historii, můžeme nabídnout návštěvu několika mohylových pohřebišť, smírčího kříže a lesních rezervací. Ti,

co holdují turistice, najdou v našich chřibských lesích místo k procházkám i náročným túrám.
 

Srdečně Vás zve
Jan Petřík, starosta obce

 

Aktuální události v obci Události, akce

 

 Místopis obcí Kostelany, Újezdsko, a Lhotka

Kostelany

Obec Kostelany v okrese Kroměříž se rozkládá na severovýchodním výběžku pohoří Chřiby a ze tří stran je obklopena pěknými lesy. Otevřenou krajinou na severovýchodu je vidět modravý profil sv. Hostýna.

Název Kostelany je starobylého původu. Je odvozen od lidí z Kostela, nebo od opevněného místa, kastelu.Podle lidové pověsti pochází název od kostelíku, jenž zde v dávné době stával při hradské cestě. Druhá pověst říká, že zde bydlel při založení obce bývalý kastelán z hradu Buchlova.

 

Tato vesnice byla založena asi ve 14.století na území patřícím královskému hradu Buchlovu. Zatím nejstarší písemná zpráva o Kostelanech je v zástavní listině krále Zigmunda z roku 1422,která zaznamenává názvy obcí patřících k hradu Buchlovu. Součástí buchlovského panství byly Kostelany až do roku 1464,kdy byla část panství pro zadlužení majitele Jiříka z Mošnova odtržena. Až dalším majitelům se podařilo tuto část panství vyplatit a připojit ke svému panství. Stalo se tak za času Jana Bočka z Kunštátu /1478-80/ nebo jeho nástupce Jiříka Hrabiše Kostky z Postupic / 1481- 84 /.V roce 1542 došlo k rozdělení buchlovského panství na dvě části. Žerotínové získali severní část s Kostelanami, Vrbkou, Lubnou a Kudlovicemi a připojili ji k napajedelskému panství. Žerotínové drželi Kostelany do roku 1580.Potom vlastnili Kostelany do roku 1599 Vartenberkové, kdy odkázali panství Vilému z Roupova. Vilém odprodal tvrz Napajedla i s městečkem a řadou vsí, mezi nimi i Kostelanami v roce 1602 Václavu Molovi z Mořic a jeho manželce. Václav Mol po získání Kvasic prodal v roce 1611 Napajedla hraběti Janu Jakubovi Rottálovi. K odtržení Kostelan a jejich připojení k sousedním Kvasicím došlo mezi léty 1636-1649,kdy na Kvasicích sídlil syn Jana Jakuba Rottála – Jan. Ten v roce 1636 totiž koupil od své manželky Aliny Bruntálské z Vrbna kvasické panství. Na mapě tohoto panství z roku 1649 se Kostelany nenalézají. Rottálové vlasnili kvasické panství i s Kostelanami až do roku 1746,kdy zemřel hrabě Adam Jáchym Rottál. Vlastníkem panství se stala jeho nejstarší dcera Marie Anna, které se v roce 1757 provdala za hraběte Františka Adama z Lambertů. Lambertové vlastnili Kvasice po čtyři generace. Všechny statky zdědila Leopolda z Lambertů, která se v roce 1845 provdala za Bedřicha hraběte z Thun - Hohensteinu. Vlastníky kvasického panství a tedy i Kostelan byli až do roku 1945 hrabata z Thun-Hohensteinu.

Lhotka

Původně byla nazývána Lhotou. Tvořila pravděpodobně s blízkými Cvrčovicemi samostatný statek. Roku 1382 vložil Čeněk z Konečné vsi Cvrčovice, Lhotu a dvůr v Lazníkách Oldřichovi z Mydlovar. V roce 1409 měla na Lhotce věno Svena, matka Pavlíka z Ejvaně, jenž její věno převedl na svoji obec Skržice. V roce 1406 se píše po ní Sobeň ze Lhoty, jenž ji v roce 1409 prodal Fraňkovi z Morkovic. Tento prodej se stal až do roku 1412 předmětem sporů mezi Frankem z Morkovic, Smilem ze Lhoty a Pavlíkem ze Skržic. Pak Franěk zapsal část věna Zdince, manželce Litkově ze Stranic. Od roku 1561 se připomíná v písemných pramenech vždy při panství zdouneckém. O Lhotce jako samostatném zboží nejsou již další záznamy.

Újezdsko

Původně se Újezdsko nazývalo Újezdec. Nebyl nikdy samostatným panstvím a zmítal se mezi jednotlivými vrchnostmi. Roku 1365 patřil ke Kvasicím, s nimiž je Milota z Benešova a Kvasic zapsal své ženě Elišce. Později byl rozdělen na dvě části, z nichž jedna zůstala Kvasicím a druhá v roce 1381 Zástřizlům. Protivec ze Zástřizel v tom roce zapsal své ženě půl Újezdce a půl Zástřizel věnem 125 hř. gr. Zajímavý je prodej celého Újezdce s dvorem a vinohradem v roce 1406 Prokopovi z Podolí. Od roku 1412 patřil celý Újezdec neustále k zeměpanskému statku ve Zdounkách až do roku 1520,kdy se připomíná jako ves pustá. Rozporné je, že v řadě let je shodně připomínán Újezdec při panství kvasickém i zdouneckém vždy celý. Můžeme se proto domnívat, že ke každému z těchto panství patřila polovina vsi. Za možné, ale nepravděpodobné je, že by také na kvasicku   byla osada jménem Újezdec, která zanikla. Světčí o tom údaj, že Újezdsko nechal po roce 1644 osadit kvasický hrabě Jan Rottal poraženými povstalci z východního valašska. Ovlivnilo to nářečí a kroj, které zůstaly stejně jako v Nové Dědině valašské. Výslovně se píše, že osada byla osazena roku 1658.Roku 1667 byl Újezdec znovu usazen na panství zdouneckém. V té době měl deset chalup a panskou stáj pro dobytek. O dvoře se dosud nemluví. Píše se Augiest. Původní majitelé nových osedlých podsedků se do roku 1670 až na tři vyměnili. Od toho roku se používá pro ves názvu Oujezdek.

 

19. 3. Josef

Zítra: Světlana

 

Chodník škola.jpg

Občanská vybavenost Újezdsko.jpg

 

Návštěvnost stránek

346124